Aktuality

Poruchy autistického spektra

Poruchy autistického spektra jsou poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku. Vzhledem k velmi širokému spektru těchto poruch se autismus u každé osoby projevuje jedinečným způsobem. Člověk s autismem v závislosti na svém postižení přemýšlí jinak než majoritní společnost a odlišnosti se mohou objevit i v jeho chování a komunikaci. Zároveň pro něj může být obtížné adekvátně reagovat na běžné situace.

Při přípravě tohoto článku jsme čerpali především z dokumentu Poruchy autistického spektra v dospělosti, od autorek PhDr. Kateřiny Thorové, Ph.D,. a Mgr. Veroniky Šporclové.

Autismus je vývojová porucha, která celoživotně ovlivňuje daného člověka bez ohledu na věk. Mezi hlavní obtíže, které porucha způsobuje, patří snížená schopnost porozumět sociálním interakcím. Také bývá narušena verbální i neverbální komunikace. Lidé s autismem mívají mimo jiné obtíže s navázáním očního kontaktu, bývá pro ně náročné udržet delší konverzaci, bývají fixovaní na své specifické zájmy. Schopnost porozumění běžným sociálním signálům je snížena, je pro ně těžké „číst mezi řádky“.

V důsledku vnímání vlastní odlišnosti se lidé s PAS často cítí méněcenní a nedostateční, mají tendenci srovnávat se se svým okolím, je pro ně náročné zpracovat neúspěch. I to jsou důvody, proč se u těchto lidí častěji objevují deprese nebo úzkosti.

Poruchy autistického spektra mají mnoho podob a různý vliv na život jedince. Intelekt není vždy postižen, mezi lidmi s PAS je mnoho mimořádně nadaných jedinců, kteří svou inteligencí naopak mohou převyšovat vrstevníky. Tento fakt může vyvolávat mylnou představu, že čím méně je narušen intelekt, tím méně potíží a překážek jedinci jeho postižení přináší. Samotná přítomnost PAS nemusí vždy znamenat vyčlenění z běžného způsobu života, ovšem záleží na formě postižení a zároveň přístupu okolí a podpoře, která je jedinci od raného věku poskytována.

Přítomnost PAS nemusí znamenat vyřazení z běžného způsobu života. Ilustrativní obrázek z archivu KC Motýlek (ne všichni klienti na fotografiích mají PAS).

Projevy poruchy se mohou lišit, být různě odstupňovány. Někdy se např. u Aspergerova syndromu, což je jedna z forem PAS, mluví o vysokofunkčním autismu. Toto označení se obvykle používá tehdy, kdy není postižen intelekt, člověk dokáže také verbálně komunikovat, a má tedy teoreticky dobrou možnost zařadit se do „normálního“ života. Je ale velmi zavádějící a mnoho lidí s PAS ho odmítá – implikuje totiž představu, že život s „lehčí“ formou autismu je v podstatě jednoduchý.

Typické projevy autismu u dětí

  • malý zájem o sociální kontakty,
  • opožděný vývoj řeči,
  • méně frekventovaný oční kontakt,
  • snížená ochota ke spolupráci, tvrdohlavost,
  • zvýšená citlivost na smyslové podněty (zvuky, vůně, doteky…),
  • zvláštní pohyby (třepe rukama, poskakuje, chodí po špičkách),
  • málo reaguje na vnější podněty, intenzivně se věnuje vlastním aktivitám,
  • jednostranné zájmy,
  • nerovnoměrný vývoj,
  • obtížně se přizpůsobuje změnám,
  • nedokáže se zařadit mezi vrstevníky – často nastává problém při nástupu do předškolního zařízení a následných institucí.


Autismus se vyskytuje 3 až 4x častěji u chlapců než u dívek. Ilustrativní obrázek z archivu KC Motýlek.

Autismus se vyskytuje častěji u chlapců, nejčastěji je uváděn poměr 3–4 chlapci na 1 dívku. Symptomy autismu u dívek bývají mírnější, dívky bývají sociálně zdatnější, oproti chlapcům bývají méně hyperaktivní, méně často se u dívek setkáváme s agresivním chováním. Zároveň je možné, že dívky dokážou svou odlišnost lépe skrývat a poroto nejsou diagnostikovány.

Projevy autismu u dospělých

Sociální interakce a komunikace

  • Málo trvalých, důvěrných a recipročních vztahů,
  • obtíže v chápání sociálních pravidel,
  • snížená schopnost empatie,
  • přílišná rigidita, formálnost, nadměrná zdvořilost,
  • obtíže v akceptování kritiky,
  • sociální nezralost, naivní důvěřivost,
  • obtíže s přizpůsobením chování sociální situaci,
  • slovní zásoba je v některých případech nadprůměrná, formální vyjadřování, jindy je řeč velmi omezená nebo zcela nefunkční,
  • častá je zhoršená schopnost vnímat souvislosti, „číst mezi řádky“.


Kognitivní schopnosti

  • častá je snížená inteligence a oslabené exekutivní funkce,
  • omezená schopnost posoudit, co je důležité,
  • obtíže s abstraktním myšlením, potřeba vizualizace informací,
  • savantské schopnosti – tzv. „encyklopedické“ vědomosti – ty jsou obecně vzácné, cca polovina lidí se savantským syndromem má zároveň autismus.


Senzorická integrace – zpracování smyslových vjemů

  • hypersenzitivita nebo naopak hyposenzitivita na smyslové podněty,
  • přecitlivělost na zvuky, nelibost vůči určitému typu zvuků a zvýšená citlivost na hluk,
  • fascinace určitými senzorickými vjemy, autostimulační smyslová činnost (stimming) – opakování určitého chování pomáhá vyrovnat se s emočním nebo fyzickým přetlakem z vnímání světa,
  • potíže s rozlišením důležitých a nepodstatných vjemů, snadné zahlcení podněty s následnou panikou,
  • potíže s rozeznáváním tváří.


Emocionalita

  • přecitlivělost, nebo naopak oploštěná emotivita,
  • nízká frustrační tolerance, emoční nestabilita, náladovost, prudké afektivní negativní stavy, sklon k úzkostně-depresivnímu prožívání,
  • omezená schopnost introspekce, sebereflexe,
  • úzkosti, nervozita.


Motorické dovednosti

  • narušení exekutivních funkcí může vést k potížím s jemnou motorikou a koordinací komplexních pohybů, může se projevovat zvláštní nekoordinovanou chůzí, nešikovností a nepraktičností v manuálních činnostech.


U osob s autismem byla popsána řada zdravotních problémů, častá je epilepsie, trávící obtíže, poruchy spánku, migrény, chronické bolesti. PAS jsou také spojeny s častějším výskytem psychiatrických diagnóz, nich je nejčetnější deprese (28 %). Pravděpodobnost výskytu deprese roste s věkem, vrcholí v adolescenci a mladé dospělosti (1).

U osob s PAS hrozí také zvýšené riziko užívání psychoaktivních látek, které je spojené se snahou kompenzovat úzkosti a deprese. Zneužívání návykových látek je častější u osob s Aspergerovým syndromem, u kterých je přidružen syndrom narušené aktivity a pozornosti (2).

Diagnostika autismu

V posledních letech byl zaznamenán dramatický nárůst diagnózy poruch autistického spektra. Studie v diagnosticky vyspělých zemích uvádějí, že u 1,5–2 % dětí a u 1 % dospělých je diagnostikována porucha autistického spektra. Na zvýšení počtu diagnostikovaných ve světě i v České republice se podílí rozšíření diagnostických kritérií, větší informovanost odborníků i laiků. Mírné absolutní navýšení je možné vzhledem k faktu, že autismus je četnější v populaci extrémně nedonošených dětí, roli hraje i zvyšující se věk obou rodičů.

V České republice již řadu let fungují odborníci a pracoviště, kteří se snaží nepříznivou situaci zvrátit a na poruchy autistického spektra se specializují. K pracovištím specializovaným na diagnostiku PAS patří NAUTIS, Centrum terapie autismu, Dětská psychiatrická klinika v Motole, Dětské oddělení Psychiatrické kliniky v Plzni, Dětskou neurologii v Motole a Brně.

Terapie vhodné pro lidi s autismem

Existují různé typy intervencí a jejich množství neustále narůstá. Přestože neexistuje možnost vyléčení autismu, výzkumy ukazují, že některé intervence mohou být účinné pro zmírnění jeho příznaků. O žádném typu intervence nelze říct, že je vhodný pro všechny. Každý člověk s poruchou autistického spektra, ať už dítě nebo dospělá osoba, je jedinečný i svými schopnostmi a potřebami. To, co někomu pomáhá, může mít pro druhého minimální nebo žádný účinek. Proto je důležité vybrat intervenci, která bude vyhovovat konkrétnímu jednotlivci.
Rodičům dětí s PAS proto doporučujeme vybírat terapie a terapeuty, jejichž postupy jsou vůči člověku s PAS uctivé a respektující.

Závěr

Pro stanovení míry potřebné podpory je důležité zaměřit se na schopnost přizpůsobit se běžnému životu, tzv. funkčnost. Funkčnost souvisí s mírou sociálně-komunikačních obtíží, s výskytem problémového chování, s mírou stereotypního a ritualizovaného chování a přiměřeností emoční reaktivity.

Autismus má závažný dopad na rozvoj osobnosti člověka a ovlivňuje fungování jeho celé rodiny. Z toho důvodu je zásadní včasnost diagnózy, díky níž je možné co nejdříve nastavit správnou podporu jedince s PAS i jeho blízkých (3). Podpora a rozvoj sociálních, komunikačních a kognitivních dovedností od nejranějšího věku dítěte má pozitivní vliv na fungování člověka s autismem v dospělosti. Podle studie zveřejněné v lednu 2010 Americkou pediatrickou společností (American Academy of Pediatrics) došlo u dětí, kterým byla poskytnuta komplexní raná intervence (Early Start Denver Model), k významnému zlepšení mentálních schopností, adaptivního chování i ke zmírnění symptomatiky autismu (4). Nicméně i v dospělosti správně stanovená diagnóza může přinést úlevu jedinci s autismem i celé jeho rodině. Diagnostika však bývá mnohem obtížnější, protože projevy poruchy v dospělosti mohou být maskovány životními zkušenostmi, účinky léků i kompenzačním chováním. Někteří dospělí s autismem dosáhnou univerzitního vzdělání a po osobní i pracovní stránce žijí srovnatelně s většinovou populací, někteří naopak potřebují celoživotní podporu v řadě základních oblastí fungování.

Jak Motýlek pomáhá mladým lidem s PAS

Pomozte zpřístupnit Lužanku všem dětem se zdravotním znevýhodněním. FOTO: archiv Motýlek.

V Motýlku nabízíme našim klientům s PAS široké možnosti rozvoje sociálních a komunikačních schopností i rozvoj dovedností potřebných k osamostatňování od rodičů. Pobyty na chatě Lužanka jsou pro naše klienty jedinečnou příležitostí ke zkoušení nových věcí, poznávání vlastních možností a k navazování přátelství.

Na darujme.cz můžete přispět na potřebné úpravy Lužanky a pomoci tak zpřístupnit chatu všem dětem i dospělým se zdravotním znevýhodněním.

Doporučená literatura českých autorů:

  • Hrdlička M, Komárek V. (eds.), Dětský autizmus. Praha: Portál 2004.
  • Thorová K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál 2006.
  • Čadilová V, Jůn H, Thorová K, a kol. Agrese u lidí s mentální retardací a autismem. Praha: Portál 2007.
  • Jůn H. Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví. Praha: Portál 2010.
  • R. Straussová, M. Knotková Průvodce rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Praha: Portál 2011

Zajímavé informace můžete najít také na blogu zrzi.cz/.

Literatura:

(1) Ghaziuddin M, Ghaziuddin N, Greden J. Depression in persons  with  autism:  Implications  for  research  and  clini-cal  care.  Journal  of  Autism  and  Developmental  Disorders  2002; 32: 299–306.
(2) Lugnegård T, Hallerbäck MU, Gillberg Ch. Psychiatric co-morbidity in young adults with a clinical diagnosis of As-perger syndrome. Research in Developmental Disabilities 2011; 32: 1910–1917.
(3) Bernard J, et al. London: The National Autistic Society 2001.
(4) Dawson G, Rogers S, Mason J. Randomized, Controlled Trial of an Intervention for Toddlers With Autism: The Early Start Denver Model. Pediatrics 2010; 125(1): 17–23.

Zdroje:

https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2012/03/06.pdf
https://nautis.cz/cz/autismus
https://psychologie.cz/dospely-autista/
https://mujautismus.cz/

Kontakty:

PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.
katerina.thorova@nautis.cz


Čtěte také:

« Zpět

  • ComAp
  • České dráhy - Informační systémy
  • Nadace Agrofert
  • Zyxel
  • Eko servis a.s.
  • PV Okna
  • Kolektory Praha a.s.
  • Activa - Potřeby pro kancelář
  • Nadační fond Albert
  • Městská část Praha 14
  • Globus
  • Pepsi
  • PRO.MED.CZ Praha a.s.
KC Motýlek

Sdružení na pomoc dětem s handicapy, z.ú.
Vlčkova 1067, 198 00 Praha 14 - Černý Most

Číslo účtu: 113527036/5500
IČO: 265 29 301

FB KC MotýlekFB Klubu Pacific

LinkedIn KC Motýlek

Centrum denních služeb

tel: 777 964 763
email: cds@motylek.org

Nízkoprahový klub Pacific

tel: 775 964 796
email: pacific@motylek.org

Sociálně aktivizační služba

tel: 778 074 998
email: sas@motylek.org

© 2011 Komunitní centrum Motýlek. Všechna práva vyhrazena. Webdesign a grafický design: Insidea